Uplynulý víkend byl ve znamení kolínského potkávání příznivců jižanského rocku a blues v rámci tamního tradičního společného festivalu. Někteří dorazili do Kolína tentokrát již v pátek večer, neboť zde hrál argentinský Demian band, ostré powerbluesové trio v čele s výborným kytaristou Demianem Dominguezem. Tento koncert neměl se samotným festivalem sice nic společného, ale pro všechny přítomné byl jeho skvělou ouverturou. Ostatně ve zcela vyprodaném a našlapaném klubu bylo asi jen osm místních a drtivá většina návštěvníků koncertu byla k vidění v Kolíně i další den.
Sobotní počasí, přes jisté skeptické předpovědi, se více jak vydařilo a slunce nad kolínským náměstím vidělo před polednem poslední přípravy na open scéně a u stánků na tržišti stále více týpků, kteří si sem rozhodně nepřišli koupit čerstvou mrkev!
S poledními údery zvonů na kostelní věži začal na Karlově náměstí letošní VI. ročník Southern Rock Blues festivalu Kolín.
Dlouholetí pořadatelé – Dalibor „Dališ“ Mierva a Vojta Klouček přivítali na pódiu místostarostu města pana Tomáše Růžičku a po nezbytných formalitách festival odstartoval. Jako první se na pódiu objevilo domácí kolínské JAZZ DUO. Kytaristé Jiří Červín a Mirek Káninský zahráli mnohé známé jazzové standardy upravené pro dvě akustické kytary. Nakonec se ukázalo, že to byl nečekaně vhodný start akce, kdy návštěvníky končícího trhu vystřídalo osobité festivalové publikum, které přijelo jak z okolí, tak z různých koutů republiky, často velmi vzdálených. Zaznamenali jsme i malou skupinku návštěvníků z Německa.
Že by první krok k mezinárodnímu ohlasu festivalu? Jazzové skladby vystřídal ostřejší rockový zvuk plzeňských jižanů NA STARÝ KOLENA BAND, kteří zněli trochu jako kopie Žlutého psa, zvláště když zpěvák měl i dost podobný hlas a hlavně frázování. Pohodu slunečného odpoledne s muzikou podtrhli první tanečníci, které skupina odměnila několika svými CD a tričky.
Letos poprvé se na odpolední scéně představil americký host, bluesman DAVID EVANS, pokračovatel tradice pravého venkovského blues z mississippské delty. Jeho vystoupení zaujalo hlavně bluesové fanoušky, kteří mu vytvořili skvělou atmosféru. Přestože slunce pralo do diváků jak na jihu Států, spokojený Evans byl vytleskán na přídavek. Odpolední program na Karlově náměstí pak vygradovala parta ze severočeského Liberce, řízní jižani BANDOLEROS. O ně měli pořadatelé zájem již loni, ale tehdy se jim zranil kytarista a skupina se na poslední chvíli omluvila. Ostatně ani letos moc nescházelo, s holemi přijel jejich zraněný zpěvák. Nejprve si vyžádal stoličku na pódium, ale energický sound kapely ho na ní dlouho sedět nenechal.
Naopak ve stoje a pomocí svých holí vytvářel neopakovatelné pódiové kreace. Jejich setem vyvrcholila odpolední část programu, ale to už se začala obloha rychle zatahovat a prudká průtrž mračen na sebe nedala dlouho čekat. Naštěstí v tu chvíli byl již sbalený aparát, rychle složeno i mobilní pódium a návštěvníci se trousili do nedalekého Společenského domu na večerní program.
Ten zahájili veteráni českého jižanského rocku, skupina PUMPA, fungující již od začátku 80. let. Za tu dobu skupina prošla lepšími či horšími obdobími své existence a zde se možná opět nadechla do lepších časů. Ve své premiéře představila totiž v Kolíně kytarová jednotka kolem Michala Němečka nového vokalistu, Miloše Maříka. Tak ať se daří!
Rozpumpované publikum mírně zklidnili další veteráni, tentokráte naší bluesové scény, LUBOŠ ANDRŠT a jeho BLUES BAND. Posluchači vděčně poslouchali léty prověřený Andrštův repertoár a oceňovali českou kytarovou legendu velkým aplausem po každém odehraném sólu.
Zatímco na hlavním pódiu probíhaly nutné přestavby, daný čas vyplňovala v předsálí originální slovenská dvojice ERICH BOBOŠ PROCHÁZKA & MAREK WOLF. Jejich osobité uchopení prověřených bluesových standardů hypnotizovalo naslouchající diváky a stále více je vtahovalo do jejich hudby. Ostatně jak by ne, když duo patří v současnosti mezi to vůbec nejzajímavější a zároveň nejlepší, co na Slovensku nabízí blues & jazz scéna. Před další produkcí na hlavní scéně uvítal moderátor večera významného hosta z Polska, známého bluesového promotéra a vydavatele skvělého magazínu Twoj Blues Andrzeje Matysika. Ten letos přivezl na festival hlavní hvězdy, americkou kapelu THE STEEPWATER BAND. Kapela se v Kolíně zastavila v rámci svého velkého evropského turné a splnila více jak skvěle úlohu headlinera akce. Jejich energický rock se stylovými přesahy spojil v jedno bluesové publikum i vyznavače jižanského rocku. Energií nabitý kvartet z Chicaga byl paradoxně zároveň také nejmladší kapelou celého festivalu a všechny pesimisty přesvědčil, že rock mrtev není! Pouze nám stále chybí informace o aktuálním hudebním dění, které nám bohužel stále se opakující návštěvy pohrobků Nazareth, Sweet a Slade opravdu nepřinesou! Ostatně za tosi můžeme vlastně my sami….
Návštěvníci kolínského festivalu jsou naštěstí jiná kategorie. Nadšené publikum si hlasitě vyžádalo ještě jeden delší přídavek a své sympatie následně potvrdilo kapele u jejich stánku a ve frontě na CD a autogramy.
Celý festival pak zakončilo rakouské MICHAEL FRIDRIK TRIO, paradoxně vlastně jediná kapela večera, která prezentovala blues v nejméně elektrifikované podobě a bez elektrických kytar. Hnacím motorem tria je piano Michaela Fridrika čerpající z boogie a blues, jaké se kdysi hrálo v černošských hospodách a tančírnách. Ostatně několik tanečníků pod pódiem potvrdilo, že tento styl zabírá i v Kolíně. Jejich vystoupení bylo zdařilou tečkou za celým večerem, který byl asi ze všech dosavadních ten nejlepší. (alespoň návštěvností určitě)!
VI. ročník Southern Rock & Blues festivalu Kolín máme úspěšně za sebou. Měl hodně vyrovnanou programovou nabídku a největší diváckou diváckou podporu. Podařilo se nenavyšovat zpoždění, s kterým večerní koncert začal, nic se zbytečně neprotahovalo a velká část publika vydržela až do úplného konce. Mnoho nadšených diváků, kteří letos dorazili do Kolína úplně poprvé, je příslibem, že příští ročník festivalu bude divácky ještě početnější. Takže nashledanou v Kolíně v roce 2018!
Text: Jaroslav Foršt
Foto: Jindřich Oplt a David Weber
