Skupina je životním projektem skladatele, textaře, zpěváka, hráče na foukací harmoniku, kytaru a slide kytaru Petara Introviče.
V roce 1971 se začala odvíjet historie souboru, který střídal aktivní a pasivní období a prošel četnými personálními obměnami, o kterých rozhodoval výhradně protagonista souboru Introvič. Skupina zprvu hledala uplatnění na folkových festivalech (v roce 1982 dokonce vyhrála Portu), postupně se však těžiště její činnosti rozšířilo a vystoupila i na Pražských jazzových dnech a na festivalech Rockfest a Vokalíza. Po několika rozhlasových nahrávkách se Bluesberry uvedli na záznamu Supraphonu Porta 82 s Leadbellyho Good Morning Blues (Dobrejtro blues). Komunistická éra v Československu však nebyla blues přátelsky nakloněna… V této době musel Introvič často bojovat proti zásahům cenzury. Také název skupiny byl anglicky znějící a to nebylo před rokem 1989 vhodné, ale Bluesberry přežili. Konec roku 1989 přinesl Sametovou revoluci a po revoluci hodně věcí nabralo správný směr.
V průběhu dalších let a desetiletí skupina natáčí vlastní desky. Zatím poslední (v pořadí sedmá) vyšla v roce 2008 pod názvem Blues je třeba. Do dnešních dnů skupina neúnavně koncertuje a to nejen na domácí scéně ale i v zahraničí (např. v rámci festivalu Blues Spring ve Vídni a na dalších koncertech v Mnichově či v Drážďanech). Zatím poslední novinkou je DVD se záznamem koncertu k čtyřicetiletému výročí Bluesberry z pražského klubu Retro Music Hall.
Bluesberry hrají nejen kousky světových bluesových mistrů, ale i průřez svého již více než čtyřicetiletého repertoáru, ve kterém zaznívá jak klasické lidové blues, tak i boogie, funk a rockovější skladby v rytmu veselém a radostném.
Den v Praze
Já mám ženskou v Kladně
Ve stínu lípy